pondělí 17. dubna 2017

Balance and focus in running

Posledních několik týdnů mi běhání prostě nejde. Tedy, samozřejmě nohy vědí, co dělat, ale rychlost je nižší, motivace slábne. Pravidelně si odběhnu "to své", ale cítím, že je něco špatně.

I když se říká, že každý běh se počítá, nějak mám těch horších běhů víc než lepších. Pokud jste běžci, víte, co myslím.

Abych to trochu přiblížila, kromě ostatních sportů jako je příležitostně kolo, plavání, klasický tanec a rekreačně vlastně téměř cokoliv (dobře, neskáču s padákem a nehraju hokej), mám jako hlavní sportovní aktivity běh a funkční trénink, částečně doma, a zároveň s dohledem skvělých trenérek z www.funkcnitrenink.cz 

Někomu možná tato kombinace nevyhovuje, ale pro mě se obě aktivity skvěle doplňují. Trénink s kettlebell nebo vlastní vahou, mi hodně pomáhá k celkovému protažení, síle a především jako prevence bolestí zad. Mívala jsem i problémy s koleny, které díky tréninkům a posílením svalů jako zázrakem zmizely. 

Běh je resp. býval vyčištění hlavy, dodání vytrvalosti, kondice a spalování.
Věděla jsem, že do gymu nesmím přijít z práce s hlavou plnou starostí. Potom trénink nebyl, jak jsem chtěla. Když jsem při TGU s 16kg kettlebell myslela na problémy v práci, nedostala jsem jí nahoru ani náhodou to bylo před dvěma lety, teď jsem s váhou hodně polevila, ale i tak. Naopak při běhu s čistou hlavou přišla brzy nuda. Jakmile nebyla u vyběhnutí nějaká starost, mohla jsem jít po 5 km domů, dál se mi nechtělo.

Ideální stav byl starosti = vyběhat. Pohodový den = do gymu.

Ale letos jsem zjistila, že metoda přestala fungovat. Možná si už tolik starostí nedělám nebo mám větší nadhled... :-) Při silovém tréninku cvičím podle plánu a vím, co mě čeká tj. tolik věcí už nepřekvapí, cvičí se mi dobře vlastně kdykoliv. U běhání je to najednou komplikace.
Kvůli tréninku na půlmaraton jsem začala prodlužovat vzdálenosti. Vyběhnutí po práci se změnila ze 4 až 5 km na 9 až 15 km. Zvyklá při běhání přemýšlet o problémech a hledat řešení. Půl hodiny ok, ale víc než hodinu? To otráví nejen běh.  
Co teď? Hudba? Díky přestěhování jsme se přiblížili víc do přírody a sluchátka začala vadit, zpívání ptáků a šumění lesa mi začalo být příjemnější. 
Zpětně vím, že tento "stav" mě doběhl i na letošním pražském půlmaratonu. Byla jsem myšlenkami jinde, hledala záchytné body, abych vůbec doběhla. Nohy mohly, hlava byla ztracená.
Až tento víkend jsem se odhodlala svoje myšlenky otevřít před mým domácím trenérem. Můj muž, velmi praktický a pragmatický, se mě zeptal, proč si myslím, že potřebuji u běhání nějaké téma k řešení. No, protože prostě neumím dělat jen jednu věc. Hm, tak to zkus! Nemysli na nic, jen na cestu, svůj krok, odraz a dopad. Dej si cíl, než vyběhneš. Soustřeď se jen na běh.

Včera jsem to zkusila poprvé. Předem naplánovaná 10 km trať, část silnice, část louka a les. Jasný plán, žádné ad hoc uhnutí z cesty. Žádná hudba, rozhlížení se okolo a focení na mobil, tak jo, jednu fotku jsem udělala, ale nezastavila se :-)Jen já, cesta, vlastní kroky, soustředění se na pohyb v tu chvíli, kdy probíhal. Žádné co by kdyby, co bylo, co bude. 
Na hodinky jsem se podívala, až po doběhnutí. Tempo jsem nezrychlila, byl to můj standardní tréninkový čas, ale nohy běžely samy a přitom vlastně odpočívaly. Po doběhnutí nic nebolelo, vlastně jsem byla víc odpočatá než před během.
Ale něco se změnilo, po týdnech trápení se, tento běh byl úžasný!

Za týden nás čeká Běhej lesy Brdy, potom Karlštejn, série Runtour, určitě budeme i letos běhat pro SOS dětské vesničky a budou další běžecké akce. Jsem sama zvědavá, kam se můj běh posune dál. Jestli to byla výjimka nebo zda jsem opravdu, po třech letech intenzivnějšího běhání, přišla na něco zásadního. Úplně by stačila nová motivace :-)

Pokud jste dočetli až sem a máte také nějakou vlastní zkušenost, napište. Do komentářů nebo přes Instagram. Možná právě proto miluju běh, protože přináší samá překvapení.


Say yes to new adventures  ❤

    

pondělí 3. dubna 2017

Sportisimo Half Marathon/Prague 2017

Exactly one year ago I wrote blog article about my First Half Marathon 2016. The first time running such a distance with so many competitors. And I was so excited by that event, two days ago I was standing at the starting line again.
5 minutes to go
The morning was beautiful. Sunny, more summer than spring, the weather nobody predicted. It was only a few weeks the snow and ice melted and we were running in mud or icy roads not even thinking the spring will come so fast.
Even days before the race, the weather forecast seemed to be more rain, less sun. Windy and lower temperature. We had many discussions about waterproof cloths, to be aware of slippery sidewalks, what should be the best shoes for winter/spring run.
But... on Saturday morning, April 1st, 2017 we woke up into amazing sunny blue sky day with no clouds or rain. Nobody expected how warm the day will be by the noon.

Since this morning nothing was that day the same as the year before.

I arrived to the facilities for runners around 9:15 where we had our adventrunning meeting point. It was so amazing to meet all the people I knew from running personally or through social channels before the start. Suddenly it was not just about the race but also the common goal, experience and huge support. 

Adventrunning team

When we found our corridors it was a few minutes before the start. Last year I felt really nervous, this time, the atmosphere with girls was much more relaxed, we had fun and slowly moved to the starting line. As we were quite far, it took us around 6-7 minutes to cross the check point and then it came again.
Strong, powerful feeling the running gives and happiness to be in the race. In this moment I knew I will finish this race whatever time it will be.
5K
The first 5K went really fast, I was surprised there is the first refreshment already. Until the 10K I was still keeping my race mood, running in my usual pace and enjoying seeing familiar faces. But after 12K something changed. Maybe the nice warm weather, a lot of sun or just my thoughts. I realized I don’t have so much energy and motivation to stay in the faster pace. I was thinking about last year when I kept the pace but didn´t remember so much from the second part of the race... where we ran, what places we passed, how was it like… and my legs slowed down.
12K
Now probably most of the runners would say, hey, this is race, there is no space for thinking back but actually I don´t care. I felt great. I was watching other runners, unfortunately also a lot of injured and collapsing people due to the hot weather in care of rescuers. I was also looking around, so many people were cheering, kids giving high five. By that time I was already behind my PB, so I sent message to my husband waiting with children on 20K not to be surprised I will be slower.
Running :-)

Probably I needed such an experience, to run with 11.500 people and feel the atmosphere from the start to the finish fully. My mind decided to remember each part of the road, almost each step I made. Something like tracking some memory I missed the last time when my goal was to have a nice finish time and do my best in pace. Suddenly it was not my race, it was really interesting form of enjoyment and beautiful sunny day in the city full of enthusiastic people forming this wave of energy.

Of course the result was slow. Passing the finish line with the time 2:23:22, position around 7.000 out of 11.500, 10 minutes behind my last year result. But I was happy. And satisfied. I found my limits. This is the time I can run half marathon quite easily and with no stress. Since this on I can start to search for the way of improvement with the goal to work on speed but keep the joy from running :-)

Thank you for all your support! ❤ Thank you, my running friends, buddies and my family. I would never be holding this beautiful medal without your support and motivation and have never imagined half marathons would become one of my favorite hobbies. Keep running and enjoy it!
Sportisimo Prague Half Marathon 2017
When your legs can´t run anymore
run with your heart.


Sportisimo Half Marathon 2016
Sportisimo Half Marathon 2017

úterý 28. března 2017

Halfmarathon Prague 2017 Countdown

4 dny do startu Sportisimo 1/2 Maratonu Praha. Letos jsem neměla žádnou přesnou strategii, kolik kilometrů, kde a v jakém tempu uběhnout. Vloni jsem byla trochu nervozní a alespoň se snažila mít naběháno co nejvíce. Letos už tomu nechávám průběh volnější. Byl to dost rušný rok, změn probíhalo hodně a na běhání zbýval čas spíš okrajově nebo se musel vklínit mezi spoustu dalších aktivit.

Když se na uplynulé období od loňského půlmaratonu, běhání a vůbec sporty jako takové, podívám zpětně. První, co mě napadá, že obdivuji všechny mámy od dětí, které si běhání do svého plného programu doslova nacpou. Nechci diskriminovat muže, ale ti to mají prostě jinak. I když mnozí pomáhají jak mohou, prostě jejich přístup je a bude jiný. Což je zas nakonec i v pořádku. Pro nás někdy inspirace.

I když o tom ženy příliš nemluví, vím, že žádná nevyběhne na svůj trénink, když si není jistá, že je o děti postaráno, nemají hlad, nejsou nikde nevyzvednuté. Prostě neopustí hnízdo, když nejsou kuřata v bezpečí :-) Práce, domácnost, kamarádi, koníčky, cokoliv ostatního, vše lze nějak přesunout, odložit, domluvit se, ale s dětmi se model "běhám kdy chci jak chci" úplně nepotkává.

Proto můj velký obdiv samozřejmě všem, kteří se na půlmaraton chystají, ale o něco víc všem maminkám, které se v sobotu postaví na startovní čáru u Rudolfina. Tohle je totiž výsledek jejich HODNĚ zaslouženého a ušetřeného času, který si musely nejen na tento běh, ale i na všechny tréninky, velmi pečlivě naplánovat  

Co se týče tohoto týdne, i u mě na malý konkrétní plán došlo. Rozhodla jsem se vyzkoušet rady zkušeného běžce, ultramaratonce a trenéra Miloše Škorpila a v diáři mám uložený jeho Týden před půlmaratonem 


Týden před půlmaratonem/One week before halfmarathon

Neděle/Sunday 
Víkend se 14 km během na cca. 70% energie se podařil hezky. Běžela jsem v pomalejším tempu, snažila jsem se vybrat trasu mimo asfalt, více po lesních cestách, aby byl došlap odlehčenější. Počasí slunečné, jarní.
14K non road run, mostly softer forest trails. Slow run, spring sunny weather.
Pondělí/Monday
5 km lehce stoupání, trochu schody a výklus.
5K gradual climb run, some stairs, slow run.
Úterý/Tuesday
10 minut na rozehřátí, 30 minut běh v půlmaratonovém tempu, 5 minut výklus.
10 min warm up run, 30 min run in 1/2 marathon pace, 5 min slow run. 5+3K.
Středa/Wednesday
7-9 km běh pro snídani s Adventním běháním v centru. Večer kosmetika samozřejmě je součástí tréninku :-) a protahovací cvičení (hned v týdnu po pražské půlce se těším zpátky do gymu na http://www.funkcnitrenink.cz/, opět v tříměsíčním programu).
7-9K run for breakfast with our lovely adventrunning group in the city center. Evening cosmetics and streching exercise.
Advent running team ❤
Čtvrtek/Thursday
Regenerace, bez běhu.
Relax, no run day.

Pátek/Friday
2 km volný běh.
2K easy run.

Sobota/Saturday
10:00 start of Sportisimo 1/2 Marathon 2017
Photo RunCzech
It never gets easier
You just get stronger
Keep running

středa 30. listopadu 2016

Barefoot running ❤

I never realized barefoot beach running would be such an amazing and joyfull experience. Even I´m happy I had a chance to run already in a few parts of the world there had never been a beach with the type of ground just as perfect for the feet as sandy beach in Egypt. While Europe was getting colder and colder, running in November barefoot along this coast was completely a new wave of an energy. Just a perfect change for my tired feet before Advent running 2016. Because.... we start tomorrow! So excited! Join us and run with us anywhere in the world! 


Morning beach run 
Best start of the day
Beach running
Barefoot running
Do you know the feeling after run? :-) ❤

Log off
Shut down
Go running

neděle 17. července 2016

Summer running 2016

Running in the country or through the city? Seeing and enjoying the early morning street views when the city still sleeps or listening to the birds and feeling the cool wind while running during the hot summer day in the fields? Do you prefer to meet other runners, wave, smile and be a part of the city runners community or is it just you, your running shoes and the nature around? 

For me this summer is just so great to compare both. First I thought not travelling abroad and spending time by the sea side would mean the summer is not complete but actually it turned out much differently. Because of a lot of local travels I run even more often in a different places. City runs with easy surface, city runs more hilly, country road runs, country trails. Some of them are good going other more challenging. When I run three times in the country start to look forward to the city "sightseeing" runs and opposite. Running few times alone next time I enjoy very much our AdventniBehani team run! Variety and possibility to choose. That is what I love about city x country running the most. What is your preference?

This Saturday is another challenging but beautiful race Běhej lesy Brdy where I hope my favourite Salomon shoes will support me the same as at Běhej lesy Karlštějn 
Actually talking shortly about sport brands I fell in love with Under Armour sport cloths, Nike and suprisingly some Tchibo sport cloths could work nicely as well but my feet stay faithfull to Salomon shoes.

Dear friends, enjoy your summer! Have a beautiful runs and also time to relax. And one very motivational quote.....
You don´t get the ass you want
by sitting on it! :-)
(actually works for me :-) :-) )
Running the fields
Running the roads
Happy runner :-)
Running the city
And some work out with a trainer :-)

středa 8. června 2016

Mountain trail running June 2016

Mountain running. The highest Czech mountain Sněžka, 1603 metres. Early morning run during sunrise. Run with amazing group of people who met just by chance because they love to run. And still run together. No other words needed. 










středa 20. dubna 2016

My #running #music #playlist2016

Jak se dalo čekat, i u mě se po pražské půlce objevila trochu krize a potřeba si od běhu odpočinout. Nebylo to v nohách, ale hlavně v hlavě. Když jsem zjistila, že se večer netěším na ranní běhání, nemělo smysl se přemlouvat.
Neznamená to, že bych vůbec nevyběhla! Protože od dubna do září běháme pro SOS dětské vesničky v rámci charitativní akce s Hyundai, kdy každý uběhnutý kilometr pomůže dětem, byly to alespoň častější kratší běhy. 
Víc jsem se zaměřila na protahování, posilování, zpevňování a nabírání síly. Do stejné doby vyšel i pokračujícímu program v KB5, kam jsem na jaro/léto 2016 dočasně z Futr přešla. Tím zvolnění v intenzitě běhání vyplynulo celkem přirozeně.
A druhým důvodem je pořád zlobící pravý nárt, kdy doufám, že plánovaná fyzioterapie odhalí, proč spolu posledních pár měsíců bojujeme.
We run & support SOS Children´s Villages ❤
Motivace pro nové rozběhávání (Běhej lesy se blíží) se pomalu vrací a jakmile se noha vyřeší, těším se zpátky k více intenzivním tréninkům. Tentokrát zaměřených nejen na vzdálenost (přeci jen jsem teď hlavně prodlužovala trasy z 5/10 km na 20 km), ale i na techniku. 
K doplnění správné motivace, pro standardní běhy nový playlist do sluchátek. Poslední jsem dávala v prosinci v příspěvku My running music playlist 2015 a už je nejvyšší čas na změnu. 
V prvním jsem psala, že mé playlisty nejsou žádný hardcore, ale #radiomusic #runlikeagirl #easylistenning a #danceremix výběr. Pro tréninky ve městě, když chcete vypnout a nechat nohy, ať si běží jak se jim zachce. A určitě víc pro holky, i když... vlastně nevím, na co běhají pánové :-) 
Ten můj rozhodně "na ticho". Což já také, ale jen mimo město. 
Oba playlisty (prosincový i tento) lze samozřejmě i kombinovat.
Pokud vás můj výběr inspiruje, klidně dejte vědět, jak se vám běželo a budu ráda i za tipy na doplnění. 
April morning running with the best group @adventnibehani
2016 playlist of #easyrunningmusic
Running with music
is my form of dance

neděle 3. dubna 2016

My First Half Marathon/Prague 2016

One year and half since my first run. There I realized running is not so bad idea for being healthy, fit and strong. Keeping my mind fresh and solving many challenges some days can bring. As I mentioned few times, it was 3 km as the first milestone I was dealing with! Then came 5km and later 10km, small races, bigger races and regular running until I decided to go for this crazy idea, to run half marathon. 
In the starting corridor
Here we are. April 2nd, 2016, sunny, beautiful Saturday morning. Fresh air, temperature around 8 degrees of Celsius. Standing in the corridor H with the big goal to finish the race. Would be more than happy with any time below 2:30 minutes. As it is the first time I have no idea, what could happen. Meeting friends, being on starting line with colleagues when we also want to support with our running children in need. Planning a lot of amazing and inspiring activities in the future. The world is just perfect and we are nervous and excited at once.
Photo PIM
Start, so emotional. Almost 12 thousand people surrounded by amazing symphonic poem Vltava  began walking  when walk changed into slow running. Then... we reached the starting point and International Prague Half Marathon 2016 begun.
Photo PIM
We ran. I tried to keep my pace in usual rhytm, but the crowd influenced the speed. I realized I go too fast, actually I had a pace usually kept for 5km running and I knew it would not be possible to keep it longer. So I slowed down. After one hour I was at the 10th kilometer. Happy with the timing and the energy was stil high. This was a moment when Barča from barborkaontherun joined me to be my sparing partner, coach and time keeper.
We continued running together, she increased my pace and it felt really great to have such a support next to me! It was a longer straight track by the river when I started to feel tired. And at the 15th kilometer the crisis started. I felt my legs to be heavy and fast loss of energy. Barča was helping me as she was choosing the best road and carrying water but I just needed some walking breaks. 
Last 100 meters
Between 15 and 19 kilometer I felt I will never finish the race but pushed the legs to keep going. We had a huge support at 18th kilometer when Babet  was cheerleeding in such a enthusiastic way, I had to keep running 
Last two kilometers were hard, we met group heading for finish time 2:10 but I had no energy to join them so let them run faster and continued in slower pace. Turn left, bridge, final meters, thousands of fans in the finish area, turn left, blue carpet, finish! 
Catching my breath, big hug with Barča and walking throught the finishers´ corridor. Medal, heating foil, water, meeting friends, colleagues, family! We have done it! My time 2:13:54 much less I expected but of course nothing special for experienced runners. But I´m completely satisfied :-)
Finished! :-)
Would I go againg? Don´t know yet. Amazing experience, wonderful atmosphere, perfect organisation. I´m enjoying my 10km runs, but maybe.... we´ll see!


Real time 2:13:54
The body achieves
what the mind believes